Adventní koncerty – Olomouc 2022

Dovolujeme si Vás pozvat na již 20. ročník cyklu adventních koncertů v Olomouci. V letošním roce jsme pro Vás připravili následující program:

1. koncert
26. 11. v 19 hodin
Kaple Božího Těla – Jezuitský konvikt
– Umělecké centrum UP
Maria, dej dovolení

Chorál – Gabriel Angelus

Heinrich Schütz (1585–1672)
Historia der Geburt Jesu Christi

Claudio Monteverdi (1567–1643)
Laudate Dominum in sanctis ejus

Georg Friedrich Händel (1685–1759)
Dixit Dominus – Virgam virtutis tuae
Dixit Dominus – De Torrente in via bibet

Jan Dismas Zelenka (1679–1745)
Laetatus sum – výběr z díla
– Laetatus sum
– Illuc enim
– Sicut erat in principio

Giovani Battista Costanzi (1704–1778)
Cantata per Natale – Pietá, che non fai

Claude Balbastre (1724–1799)
La de Caz a La d’Héricourt (solo cembalo)

Marc-Antoine Charpentier (1643–1704)
Sicut spina rosam genuit, H. 309

Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676)
Hle přijde Pán
Rosu dejte

Václav Karel Holan Rovenský (1644–1718)
Slavíček rajský – Maria, dej dovolení

ÚČINKUJÍ
Pavla Radostová – soprán
Lucie Karafiátová – alt
Jiří Havrlant – cembalo

2. koncert
3. 12. v 19 hodin
Arcibiskupský palác
Prolínání strun
Večer improvizací inspirovaný hudbou J. S. Bacha
a G. Kurtága

Prolínání strun Jana Rokyty a Jaroslava Tůmy

Každý hudební nástroj má své „ideální“ autory. Nejsou jediní a osamocení, může, ale nemusí jít o všeobecně nejznámější jména. Už tušíte, že k cembalu v mých očích bytostně patří Johann Sebastian Bach, byť i mnohé další bychom chtěli jedním dechem ještě vyjmenovat. Určitě vám v této souvislosti vytanou na mysli také Bachovi generační souputníci, např. Domenico Scarlatti či François Couperin. Rozsáhlé dílo, určené v barokní době zásadně důležitému nástroji, představuje v tvorbě všech těchto autorů nezanedbatelnou položku, u Scarlattiho a Couperina dokonce možná tu nejvýznamější. Bachův záběr byl sice daleko nejširší, přesto ale zůstávají jeho cembalové projekty neopominutelné. Vzpomeňme na Dobře temperovaný klavír, suity, toccaty, Goldbergovy variace a mnohé další opusy.

Při pohledu na cimbál cítíme jeho provázanost především s lidovou hudbou, což je vyjádřením výsostné role cimbálu na tomto poli, nicméně i on má svého „ideálního“ skladatele, za kterého je často považován dosud žijící maďarský tvůrce György Kurtág.
Počet jeho skladeb určených cimbálu není sice časově extrémně veliký, ovšem pochopení tajů výrazových možností a jejich využití v kontextech provázejících hudbu druhé poloviny 20. století dělají z Kurtága výsostného cimbálového klasika. Přestože plejáda současných nebo nedávných skladatelů, kteří komponovali pro sólový cimbál, případně jej zasazovali do instrumentáře svých komorních či orchestrálních děl, je také poměrně široká, pro širší publikum zůstává tato oblast hudební literatury - zejména v českých zemích - dosud poměrně neznámá.

Náš dnešní adventní koncert je věnován improvizaci, přičemž díla dvou zásadních osobností našich nástrojů budou v jeho rámci průběžně citována. Nejde o to, zda posluchač citovaná díla či jejich části zná a pozná. Někdy možná ano, někdy asi spíše ne. Pro nás jako interprety a improvizátory tvoří takové citace osu večera, měly by přinést základní řád oběma jeho polovinám. Díky základnímu rozvrhu jejich posloupnosti získává naše snažení opěrné body. Je sice možné improvizovat na všelijaká témata, kdy např. téma známé skladby může být zpracováno v úplně jiném stylu, než v jakém bylo využito, je obvyklé vrstvit improvizační plochy zdánlivě bezbřeze, jenže snaha o srozumitelnost
hudebních myšlenek pak může přijít vniveč. Improvizace totiž nemá přinášet chaos, ale cílem jejího využití má být spíše radost z tvorby, překvapení z různých hudebně a skladebně technických prostředků a svoboda vyjádření myšlenky. Společným jmenovatelem je, že ani posluchač ani improvizátor předem netuší, kudy se bude ubírat vývoj hudebního dění. Původní záměr - koncept je do poslední chvíle mlhavý a nejasný.

Určitě nikoli každý improvizátor přistupuje k podobnému večeru takto. Někdy se spíše jedná o souhrn jakýchsi „standardů“, které jsou při každém dalším provádění jen mírně obměňovány, jindy jsou jednotlivá improvizační čísla poměrně detailně předem vymýšlena a procvičována. To je koneckonců zejména v případě tzv. stylových kopií víceméně nutné. Udržet své myšlenky v rámci určitého stylu je totiž jinak dost obtížné, ba téměř nemožné.

Je ale třeba chápat, že i při formálně volné improvizaci musíme dbát na dodržování základních hudebních a formotvorných principů. Respektovat zákonitosti nejen harmonické a polyfonní, jakkoli třeba v dost uvolněném duchu, ale také zejména formální a tektonické. Už jen pomyšlení na nutnost praktického naplňování pouček o jednotě a kontrastu ozřejmí, o jak komplexní činnost se v případě zdánlivě volného improvizování jedná.

Vzhledem k tomu, že Jan Rokyta je nejen cimbalistou, ale spíše multiinstrumentalistou, dovolíme si ozvláštnit naše strunové prolínání tóny zobcových fléten. Jejich využití v obou pólech produkce, totiž na jedné straně v citacích, ale na druhé i v improvizaci, může přispět ke zvukovým kontrastům i naznačit další stylové přesahy této polarity. Pokud se večerem mihnou i adventní tematické názvuky, možná nejenom v podobě citací Bacha, pak máme příležitost k rozjímání nad základním smyslem Adventu, totiž času přípravy naší mysli na příchod Spasitele.

Jaroslav Tůma

ÚČINKUJÍ
Jaroslav Tůma – cembalo
Jan Rokyta – cimbál

Hans Leo Hassler (1564–1612)
Alleluja á 5
Missa super Ecce quam bonum á 5
Kyrie
Gloria

Kryštof Harant (1564–1621)
Maria Kron á 5

Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525–1594)
O vera summa sempiterna á 5

Giovanni Battista Alouisi (1600–1665)
O Domine Iesu Christe á 2

Vincenzo Scapitta (1593–1656)
Alma Redemptoris Mater á 2

Giovanni Battista Alouisi (1600–1665)
In puritate cordis mei á 2
Deleantur de libro viventium á 4

Hans Leo Hassler (1564–1612)
Missa super Ecce quam bonum á 5
Sanctus
Benedictus
Agnus Dei

Hans Leo Hassler (1564–1612)
Canite tuba in Sion á 5

Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676)
Zvěstování Panně Marii á 5
Andělské Alžběty navštívení á 5
Píseň adventní á 5
Rorate coeli á 5

ÚČINKUJÍ
Societas Incognitorum
Yvetta Fendrichová, Kateřina Šujanová – soprán
Ondřej Múčka – kontratenor
Eduard Tomaštík – tenor/umělecký vedoucí
Martin Šujan – bas

Koncerty podporují program BanglaKids – sponzorství vzdělávání dětí v Bangladéši

Akci finančně podpořili Olomoucký kraj
a Statutární město Olomouc

Pořadatel:

Produkce:

Vstupné: 100,– Kč
Předprodej vstupenek v podloubí radnice od 21. 11. 2022.

Adventní koncerty – Olomouc 2022 podpořili partneři:

Archiv adventních koncertů v Olomouci